Cvičení pro děti Praha západ Libeř

realizaci autoři opět doporučují situovat podle místních podmínek do prostoru tělocvičny, třídy, chodby, atria nebo hřiště. Neopomíjejme však ani význam dalších drobných aktivit ve škole jako je např. mazání tabule, nošení a příprava pomůcek, sbíránírozdávání sešitů či pěší přesuny mezi učebnami, budovami školy nebo dalšími prostory. Správný učitel si jistě najde mnoho příležitostí k těmto aktivitám, především je však důležité, aby byly tyto formy vhodně metodicky uchopeny a využity pro účinnou cvičení pro děti Libeř pohybovou aktivitu při pobytu ve škole. Mužík, Vlček et al., Školní družina má velmi signifikantní potenciál v pohybovém vyžití dětí ráno před výukou i v odpoledních hodinách po výuce. Dítě v ní totiž může strávit většinou až hodinu a půl ráno a podle podmínek i čtyři hodiny odpoledne. Pohybové činnosti probíhající ve školní družině doporučuje Mužík, Krejčí situovat převážně mimo školní budovu hřiště, parky, případně využít tělocvičny či prostoru samotné družiny. Vedle činností spontánních akcentují autoři také pohybové aktivity řízené a cílené např. kompenzační a relaxační cvičení nebo pohybové hry. Do pohybového programu školy patří, jak Kocanda zdůrazňuje Mužík a Krejčí i nepovinné předměty s pohybovým programem a doporučují školám a učitelům zavádět různé kroužky cvičením dětí Libři tematicky zaměřených pohybových aktivit turistický kroužek, kroužky sportovních či pohybových her apod., při kterých by se mohla uplatnit Zdiměřice

a osvědčuje se i spolupráce s rodiči. Mužík, Krejčí, s. Cvičení v přírodě je, jak již bylo podotknuto, druhou z povinných forem školní tělesné výchovy. Osnovy ukládají její realizaci v rozsahu hodin. V praxi se jedná tedy většinou o půldenní akci, kdy starší žáci např. žáci devátých ročníků pod dohledem pedagogů nachystají různá stanoviště s pohybovými úkoly pro žáky mladší z cvičení s dětmi Libře nižších ročníků někde v přírodě mimo školu. Cvičení se může spojit s netradičním posvačením za pobytu v přírodě např. v podobě opékání špekáčků. Uceleně metodicky zpracovali problematiku cvičení v přírodě ve stejnojmenné publikaci již v roce Kos se Zapletalem, Osnice kde v úvodu píší, že jeho základním úkolem je zlepšování zdravotního stavu. Pohybem a cvičením na loukách, u vody a v lesích se zvyšuje celková tělesná zdatnost. Chůzí, během, skákáním, házením, šplháním a ostatními cvičebními druhy prováděnými v čistém cvičení pro děti Libeř přírodním prostředí se posilují různé svalové skupiny a zlepšuje se činnost vnitřních orgánů dýchání, krevní oběh, trávení. Cvičení v přírodě má blahodárný vliv i na nervovou soustavu, unavenou hlukem města a rychlým tempem dnešního života. Kos, Zapletal, s. Za Herink neméně důležitý rovněž považují výchovný úkol cvičení v přírodě, kdy se v mnohotvárných přírodních podmínkách, kde jsou na

Libři cvič dítětem