Cvičení pro děti Praha 2 Zvonařka

vzpřímené chůze a symbolické a komunikativní funkce řeči teprve v průběhu druhého roku života. Tam můžeme hledat onen rozhodující kvalitativní mezník. Ve dvou letech je ukončen vývoj senzomotorické inteligence a začíná nová etapa symbolického a předpojmového myšlení. Počátek druhého roku je tedy z tohoto hlediska zatím jen dalším pokrokem a konečným završením inteligence, která plně závisí cvičení pro děti Zvonařka na bezprostředním vnímání a motorickém ovládání světa. Až do konce prvního roku jedná dítě podle svých potřeb, brzy po prvním roce však začíná aktivně experimentovat a obměňovat své pokusy. Tato diferencovaná a aktivní akomodace je tedy nyní novým rysem proti dříve probíhající akomodaci, která byla spíše vnucena okolnostmi, či překážkami. V poslední fázi senzomotorické inteligence kolem jednoho a Zvonařka půl roku dítě nejen experimentuje a objevuje nové poznatky aktivním tápáním s užitím známých prostředků v nových situacích, ale také Folimanka skutečně nové prostředky vynalézá na základě vnitřních mentálních kombinací. Např. když nemůže dosáhnout na předmět na stole, zatáhne za ubrus. Jakmile koncem druhého roku začíná dítě důsledně užívat soustavy slovních znaků, dostává se jeho myšlení na novou vyšší úroveň. Nyní činnosti konané prostřednictvím skutečných věcí mohou přejít na činnosti konané v mysli Langmeier, V této fázi cvičení pro děti Zvonařka symbolického myšlení užívá dítě slov zatím jako podpojmů spíše, než skutečných pojmů. Zůstává stále ještě na půli cesty mezi

konkrétními věcmi a obecností, nerozlišuje jeden, někteří a všichni. To znamená např., že nerozlišuje konkrétního vrabce od obecného

cvičením dětech Zvonařky

vrabce jako takového. Nedovede si ještě ujasnit, zda vrabec, kterého vidí v danou chvíli je ten stejný, kterého vidělo včera Špaňhelová, Vývoj poznávacích procesů Expanze do prostředí závisí na kognitivní úrovni, na určité předběžné informaci o tomto prostředí, aby cvičí dítě Zvonařkou bylo vůbec akceptováno jako něco lákavého a hlavně, aby se v něm dítě alespoň přibližně orientovalo. Dítě touží pronikat do světa kolem sebe, ale potřebuje diferencovat potenciálně ohrožující, atraktivní i neutrální objekty. Základní informace o okolním světě je Karlov vizuální. Dítě potřebuje poznat svět, v němž žije, potřebuje se v něm zorientovat. Zkušenost tohoto druhu uspokojuje také dětskou potřebu jistoty a bezpečí. Ke konci batolecího věku začíná být jistota fixována na znalost pravidel fungování okolního světa. Znalost I.P.Pavlova pravidel je pro dítě někdy natolik důležitá, že lpí na tom, aby den a jeho režim byl přesně naplňován, tak jak je tomu zvyklé. Často se to projeví, když je dítě ve styku s jinými osobami, někde na hlídání apod. Vyžaduje, aby mu babička vyprávěla pohádku stejným způsobem, jako maminka. Přesně dodržuje rituály a dbá na to, aby byly také dodržovány ostatními. V souvislosti s rozvojem myšlení lze pozorovat i počátky symbolické hry. Batole se odpoutává od vázanosti na realitu a používá ke své hře symbolů, které zastupují jiný, Zvonařce cvičili dítěti nepřítomný, či nedosažitelný předmět. Symbolická hra nemá význam jen ve vztahu k rozvoji poznávacích procesů, ale má i svoji emotivní